Sběr a zpracování odpadů v Praze

 

 

 

Komunální odpad je veškerý odpad, který produkují fyzické osoby na území obce. Obec má ze zákona povinnost zabezpečit jeho sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování. (dle § 4 písm. b zákona č. 185/2001 Sb.)

V roce 1996 schválilo Zastupitelstvo hlavního města Prahy „Projekt hospodaření s odpady“ (usnesení č.47 ze dne 16.1.1996). Realizace tohoto projektu probíhá od roku 1998, jde o celoplošný komplexní systém třídění komunálního odpadu, spočívající v třídění na následující druhy:

 

  • papír a lepenka
  • sklo směsné
  • plasty směsné
  • objemný odpad
  • směsný odpad
  • nebezpečný odpad
  • kovy železné a neželezné, stavební suť, elektrotechnický odpad, odpad z údržby zeleně, dřevěný odpad, pneumatiky


Od podzimu 2004 je v Praze díky pilotním projektům možné třídit také tyto druhy odpadu:

  • biologicky rozložitelný odpad
  • čiré sklo
  • nápojové kartony

Realizaci výše uvedeného projektu má Hlavní město Praha smluvně zajištěnu. Základní smlouvou zajištění nakládání s komunálními odpady je smlouva s akciovou společností Pražské služby (operátor systému). Tato firma zajišťuje s pomocí svých subdodavatelů (AVE CZ, IPODEC, KOMWAG) celoplošný svoz směsného, tříděného a objemného odpadu. Povinnosti svozových společností jsou stanoveny v Provozním řádě, jež je součástí smlouvy operátora systému s městem. Svozové společnosti mají pro obsluhu těchto odpadů Prahu rozdělenu dle níže uvedené mapky (stav prosinec 2008):

Směsný odpad

Zajistit dostatečný objem sběrné nádoby na směsný komunální odpad je povinností vlastníka objektu (dle § 6 písm. a) vyhlášky č. 5/2007 Sb. HMP). Celkový počet sběrných nádob u jednotlivých nemovitostí je cca 113 000 ks. Tento odpad je svážen převážně do Zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO Malešice) k energetickému využití. Zbytek je ukládán na skládku směsného odpadu v Ďáblicích.

Tříděný odpad (sklo, papír, plasty, nápojové kartony)

Sběr tříděného odpadu je realizován tzv. donáškovým systémem. Na území hlavního města Prahy je rozmístěno cca 3.200 sběrných hnízd osazených barevnými nádobami o objemu 1.100 – 3.200 l na sklo, papír a plasty (v současné době probíhá pilotní projekt odděleného sběru nápojových kartonů, u cca 2.200 sběrných hnízd ve většině městských částí je přistavena i sběrná nádoba na nápojové kartony a pilotní projekt odděleného sběru čirého skla zatím u cca 550 stanovišť). Dalších cca 1.000 sběrných míst je umístěno na území Pražské památkové rezervace přímo v bytových domech.

Papír je svážen na dotřiďovací linku v areálu Pražských služeb, a.s. v Praze 9 a na dotřiďovací linku v areálu Walter na Praze 5. Na nich dochází k vytřídění příměsí a nečistot (cca 9 %) a k roztřídění na karton (krabice, lepenku), časopisy a smíšený papír. Nakonec je papír lisován do balíků (jeden váží až 800 kg) a prostřednictvím odběratelů je na základě smluvních vztahů předáván tuzemským i zahraničním papírnám k dalšímu využití.

V papírnách je sběrový papír v tzv. rozvlákňovači rozvlákněn ve vodě na kašovitou hmotu (papírovou vlákninu a další příměsi). Vláknina obsahující až 97% vody se odvádí přes síta na další zpracování do papírenského stroje, kde se natírá na síta, předsouší, lisuje, hladí a dosouší až je z ní znovu papír, karton nebo lepenka.

V roce 2008 bylo vytříděno cca 26,7 tis. tun papíru a dalších 1,3 tisíc tun bylo ze sběru na školách, tzn. celkem 25 kg na každého obyvatele Prahy (25 kg je např. 180 ks denního tisku). Díky třídění odpadu v Praze se v roce 2008 ušetřilo přibližně 300 tisíc stromů a to odpovídá lesu o výměře 380 hektarů.

Plasty se dotřiďují na třídících linkách a dále předávány ke zpracování a opětovnému využití. Směsné plasty jsou po vytřídění příměsí a nečistot (cca 10-15 %) dále dotřiďovány na jednotlivé komodity (např. PET, polyethylen, polypropylen, polystyren apod.). Roztříděný obchodovatelný materiál je lisován do balíků nebo rozemlet.

Plastový odpad může být složen z různých materiálů a proto je také několik způsobů zpracování, pro představu uvádíme příklad postupu recyklace PET lahví a PE fólií.

PET lahve (polyethylentereftalát) se nejprve roztřídí podle barev, většinou na čiré, modré a zelené, někdy jen na čiré a barevné. Víčka během třídění nikdo neodšroubovává. Lahve se rozdrtí na asi 2 cm kousky, tzv. vločky. Vločky jsou vyprány ve vodní lázni, kde díky menší hustotě vyplavou na hladinu kousky rozdrcených víček. Víčka se z hladiny shrábnou a putují k jinému zpracovateli. Vyprané vločky PET jsou na speciální lince za tepla natahovány do dlouhých tenkých vláken. Ty je možné využít jako výplň do spacáků a bund, ale lze z nich také upříst tkanina – fleece. Na jednu fleecovou bundu se spotřebuje materiál z přibližně 25 PET lahví. Recyklací PET se plně využije materiál, který by jinak skončil svůj koloběh jako odpad.

PE fólie (polyethylen) se rozdrtí, třikrát properou, odstředí a vysuší. Drť se poté plastifikuje, za tepla se vyrobí malé pecičky zvané granulát. Ten je využíván jako výchozí surovina při výrobě PE fólií a pytlů, ale může být přidáván do směsi při výrobě nových výrobků, laviček, protihlukových stěn, zatravňovacích dlaždic apod.

I když současné technologie umožňují znovu využít všechny druhy plastů (vyjma těch, co obsahují nebezpečné látky – např. PVC), nemusí být o všechny vždy zájem odběratelů. Někdy je trh s určitou komoditou přesycen a někdy může dojít k zániku společnosti, která ji odebírala. Někdy může mít zpracovatel provozní linku tak daleko od místa vzniku odpadu, že by se doprava nevyplatila nejen ekonomicky, ale i ekologicky. Než je nalezena jiná alternativa, nelze obvykle odpad skladovat, a proto je zbytková, jinak nezpracovatelná frakce, využita k výrobě alternativního paliva.

V roce 2008 bylo v Praze vytříděno cca 10,6 tisíc tun plastů, což odpovídá přes 9 kg na každého obyvatele města (9 kg plastů je např. 1 450 PET lahví).

Sklo se sváží tak, aby nedocházelo k jeho stlačování a drcení během nakládky a přepravy, to by ztížilo následné třídění. Sklo dále prochází vytříděním od nečistot a příměsí (cca 8 %), následné dotřídění skla a předání skla ke zpracování do českých skláren.

Před zpracováním ve sklárně se musí sklo dotřídit na speciální lince, kde se odstraní všechny nečistoty, zejména kovy, porcelán, kameny atd. Čisté vytříděné sklo se potom drtí na střepy a drobný písek. Takto upravené se přidává do základní sklářské směsi, které se říká sklářský kmen. Ten se v tavicí vaně taví při teplotách vyšších než 1500 °C. Tekuté sklo teče do dávkovače, stříhají se kapky skla a ty putují dále do forem, kde získá výrobek svůj konečný tvar. Skleněné výrobky se musí pomalu schladit v chladicí peci, tím získají potřebnou pevnost.

Od prosince 2004 je v Praze postupně zaváděn tříděný sběr čirého skla na žádost zpracovatelů skla (z barevného nelze již čiré nikdy vyrobit). Zkušební projekt probíhá na vytipovaných ucelených územích a ve všech sběrných dvorech hlavního města Prahy. V současné době je osazeno cca 550 nádob pro sběr čirého skla (samostatných bílých nebo dělených zelenobílých) a jejich stav je stále průběžně navyšován. V roce 2008 bylo vytříděno cca 11,8 tis. tun barevného a cca 1,5 tis. tun čirého skla, což odpovídá celkem 17 kg skla na každého obyvatele města (17 kg skla je např. 150 lahví od vína).

Nápojové kartony se vozí na dotřiďovací linku v areálu Pražských služeb a.s. v Praze 9. Poté jsou odváženy k zahraničním zpracovatelům (Rakousko, Německo ) kteří jsou vybaveni zařízením pro oddělení jednotlivých vrstev. To probíhá vířivým rozvlákněním, kdy se na sítech zachytí kvalitní dlouhá papírová vlákna (nápojové kartony jich obsahují okolo 75 %) a ta se používají pro výrobu papíru.Nápojové kartony lze použít i ve stavebnictví, kdy se po rozdrcení kartonů vyrobí lisováním za tepla desky použitelné jako izolace či jiný stavební materiál. V současné době jsou vhodní odběratelé příliš daleko od Prahy, a proto se nápojové kartony z Prahy tímto způsobem nezpracovávají.

Od počátku projektu (11/2004) konce roku 2008 bylo svezeno cca 1837 tun nápojových kartonů.

Další informace o pilotním projektu sběru nápojových kartonů naleznete v samostatném článku.

Bioodpad

V září 2004 byl na území městské části Praha – Dolní Chabry zahájen zkušební projekt tříděného sběru bioodpadu. Sběr bioodpadu je prováděn pomocí speciálních plastových hnědých nádob, tzv. Compostainerů. Celkem bylo předáno občanům 800 ks nádob o objemu 120 nebo 240 litrů. Každá domácnost zároveň obdržela kalendář svozu. Sběr bioodpadu byl zaměřen především na bioodpad ze zahrad. Svoz byl prováděn 1 x 14 dní svozovým vozidlem značky Mercedes se speciální záchytnou vanou pod korbou vozidla. Bioodpad byl odvážen k dalšímu zpracování (kompostování) na kompostárnu. Další informace o tomto pilotním projektu naleznete v samostatném článku.

Objemný odpad

Velkoobjemové kontejnery (VOK) jsou určeny výhradně pro objemný odpad od občanů Prahy (fyzické osoby), nikoliv pro odpad z živností. Do VOK patří např. starý nábytek, koberce a linolea, lyže, snowboardy, kola, velká zrcadla, umyvadla, WC mísy apod. Zásadně se nesmí do VOK odkládat lednice, televizory a monitory, zářivky a výbojky, autobaterie, jiné nebezpečné odpady a ostatní vytříditelné složky komunálního odpadu (papír, plasty, sklo, nápojové kartony apod.).

O umístění a datu přistavení těchto kontejnerů se občané mohou informovat od konce ledna na úřadu příslušné městské části.

Harmonogramy svozu budou ve většině případů zveřejněny na internetových stránkách dané městské části.

V současné době mohou občané hl.m.Prahy odkládat objemný odpad bezplatně také na sběrných dvorech hl.m.Prahy.

Sběr nebezpečných odpadů

Komplexní systém sběru nebezpečného odpadu (NO) v probíhá v několika úrovních:

  • mobilní sběr - 250 tras po osmi zastávkách
  • stabilní sběr - 23 shromažďovacích míst NO (včetně dvanácti sběrných dvorů hlavního města Prahy) - přehledná mapka
  • sběr léků a rtuťových teploměrů – cca 280 lékáren
Zpětný odběr vybraných výrobků

Hlavní město Praha na základě smlouvy s povinnými osobami zajišťuje komplexním sběrem zpětný odběr vybraných výrobků. Příkladem takového sběru je doplňkový sběr monočlánků ve všech základních školách, na všech typech středních škol a na úřadech všech městských částí a Magistrátu hlavního města Prahy (celkem cca 450 míst) a zpětný odběr elektrických a elektronických zařízení na všech sběrných dvorech hlavního města Prahy.

Sběrné dvory

Jedním z výstupů Projektu hospodaření s odpady v hlavním městě Praze byl „Tříděný sběr odpadů prostřednictvím sběrných dvorů“. Projektem bylo stanoveno, že na území města by mělo být zřízeno a provozováno cca 20 sběrných dvorů (dále “SD”), kde by občané mohli zdarma odkládat pod dozorem obsluhy vybrané druhy odpadů (objemný odpad, odpad ze zeleně - bioodpad, dřevo, stavební odpad do 1m3 měsíčně , kovový odpad, papír, sklo, plasty, nápojové kartony, nebezpečné odpady a vyřazená elektrozařízení v rámci zpětného odběru výrobků).

V současné době je na území Prahy v provozu 12 stabilních sběrných dvorů hlavního města Prahy. Jejich provoz je zajišťován přímo smluvně s provozující firmou nebo prostřednictvím městské části, které Hlavní město Praha poskytuje na provoz sběrného dvora roční jednorázovou neinvestiční dotaci (MČ Praha 12, MČ Praha 16 a MČ Praha 20).

Kompostárna

V říjnu 2004 byla vybudována pro zpracování rostlinného bioodpadu městem „Kompostárna Malešice“ v Dřevčické ulici na území městské části Prahy 10. Zpracování bioodpadu je zde prováděno technologií aerobního kompostování. Informace o provozu kompostárny naleznete v samostatném článku.

Plán odpadového hospodářství

V říjnu 2005 byl Zastupitelstvem hl.m.Prahy schválen návrh Obecně závazné vyhlášky č.20/2005, kterou se vyhlašuje Závazná část Plánu odpadového hospodářství hlavního města Prahy, která nabyla účinnosti dne 1.ledna 2006.

Účelem Plánu odpadového hospodářství hlavního města Prahy (POH) je vytvoření podmínek pro předcházení vzniku odpadů a nakládání s nimi v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. Cílem je navrhnout takový integrovaný systém nakládání s odpady, který zefektivní současný systém a upřednostní materiálové a energetické využívání odpadů před jejich odstraněním. POH hlavního města Prahy je zpracován na období 10 let, tj. na období let 2004 až 2013. Výchozím podkladem pro zpracování POH hl. m. Prahy je Plán odpadového hospodářství České republiky, dalšími podklady jsou schválené koncepční dokumenty hl. m. Prahy (Strategický plán hlavního města Prahy a Územní plán sídelního útvaru hlavního města Prahy).

Na základě citované vyhlášky zpracovává hlavní město Praha POH hl. m. Prahy, jako původce komunálního odpadu. Tuto povinnost mají i další původci odpadů s produkcí větší než 1.000 tun ostatních odpadů za rok nebo 10 tun nebezpečných odpadů za rok. Povinnost zpracovat Plán odpadového hospodářství původce odpadů je do 12 měsíců od vydání výše zmíněné obecně závazné vyhlášky.